Smutní na facebooku

SMUTNÍ NA FACEBOOKU

Proč vám lajkování náladu nezvedne

PETR TŘEŠŇÁK

 

     To ale musel být večírek. Všichni vypadají na fotkách v galerii tak rozesmátí a šťastní. A těch lajků a koemntářů, některé psané ještě nad ránem před pádem do postele. Vroucí vyznání ("Lidi, miluju vás, bylo to super J") střídají narážky na noční mikropříběhy, srozumitelné jen aktérům samotným ("S Frantou už po půnoci nikdy...").


     Ano, musel to být parádní mejdan. Má jen jedinou nevýhodu - že jste na něm nebyli. A jak si tak prohlížíte záplavu veselých fotografií, účinek na vaši nervovou soustavu je úplně opačný. Lehká tíseň na hrudníku, sevřené hrdlo, hlavou se honí nejistota ohledně vašeho místa v lidské smečce. Je vám z toho večírku smutno.

Pasivní konzumace

     Pokud jste takové pocity závisti a osamnění nikdy nezažili, gratulujeme. Podle všeho jsou ale mnohem běžnější, než si býváme ochotní připustit. Dokonce tak běžné, že se k negativnímu účinku sledování sociálních sítí na psychiku poprvé doznal i samotný provozovatel největší z nich. V blogovém příspěvku z půlky prosince šéf výzkumu Facebooku David Ginsberg napsal, že vědecké studie ukazují, že pasivní konzumace obsahu jeho zaměstnavatele způsobuje, že se lidé cítí špatně.

     Potvrzuje to ostatně čím dál víc studií. Asi nejdůkladněji vliv Facebooku na emoce zmapoval výzkum amerických vědců Holly Shakya a Nicholase Christakise publikovaný letos v dubnu. Zahrnoval více než pět tisíc lidí, kteří vědce pustili do svých facebookových účtů a po dobu dvou let průběžně podávali zprávy, jak se mají. Výzkumníky zajímal jejich pocit životní spokojenosti, fyzické a duševní zdraví, měnící se tělesná hmotnost či také frekvence sociálních kontaktů v reálném životě. Údaje pak porovnali se statistikami používání Facebooku během oněch dvou let.

     Výsledek byl docela zřetelný - čím více času stráveného na sociální síti, tím horší kvalita života. Nejsilněji se souvislost ukázala v oblasti duševního zdraví. Intenzivní používání Facebooku se v záznamech vědců jevilo jako celkem silný ukazatel následného psychického propadu.

Cizí životy

     Zmíněná studie dospěla k závěru, že nehraje roli, co přesně uživatel na síti dělá. V tom se ale liší od jiných výzkumů z poslednch let. Z nich vyšlo, že člověku kazí náladu zejména, pokud se chová pasivně - sleduje ciz příspěvky, lajkuje je a klik na přiložené odkazy. Podstatně pozitivnější účinek mívá podle všeho aktivní přístup, tedy psaní vlastních příspěvků, které pak lajkují ostatní nešťastníci.

     Smutek, který brouzdání Facebookem vyvolává, může být doecla vážný - některé výzkumy mluví dokonce o depresi. Ani v tomto případě ovšem není tak docela jasné, zda byla dříve slepice, nebo vejce, totiž zda Facebook nepohodu primárně vyvolává, nebo se k němu depresivní lidé masochisticky uchylují.

     Zřetelná je ovšem příčina smutku. Může za něj hlavně princip sociálního srovnávání, v tlupě homo sapiens hluboce zakořeněný mechanismus, jímž si v reálném životě ujasňujeme svůj společenský status a snažíme se ho zlepšit. On-line to ovšem funguje trochu jinak. Uživatelé na sociální sítě nejčastěj umisťují jakési své životní "best of", příspěvky, na nichž jsou miminka vždy sladší, přátelství pevnější a večírky zábavnější, než to ve skutečnosti bývá. Sledování dokonalých cizích životů pak v člověku vyvolává pocit, že ten jeho vlastní nestojí za moc.

     Ve zmíněném článku, kde výzkumníci Facebooku poprvé připustili, že vynález, který propojil lidstvo, má i své neblahé účinky, ovšem nabízejí i záchranný kruh pro nejkritičtější situace. Vývojáři sociálního impéria připravili novou funkci Snooze (Šlofík), která umožňuje vygumovat na třicet dní člověka nebo stránku, jež vás stresuje, aniž by se to dotyčný dozvěděl. Nebo obdobnou Take a Break (Dej si pauzu), která vás po rozchodu zbaví všech drásajících novinek z báječného života vašeho bývalého partnera. Lajk.

 

Sdílet:

Publikováno 11.1.2018

Napsal(a) Petr Třešňák pro časopis Respekt XXIX.

V kategorii Semináře

TOPlist